Zimní stáž ve Švýcarsku

„Nelituji jediného dne v této krásné zemi”

Když jsem se minulý rok v srpnu otužoval ve studeném baltském moři, u kterého jsem trávil tři měsíce zahraniční stáže v jedné z místních restaurací, ani ve snu by mě nenapadlo, že za půl roku budu stát na lyžích a cestou do práce obdivovat krásy vysokých alpských vrcholků ve Švýcarsku.

A tak jsem tady a mám to velké štěstí vám napsat několik řádků z  jednoho z největších lyžařských komplexů v celé švýcarské zemi. Obrovský areál LAAX a zároveň malebné město Flims Dorf se stalo mým druhým domovem, alespoň na několik pár měsíců.

Plnohodnotný Švýcar ze mě ještě není (švýcarský dialekt je obtížný a v  každém kantonu různorodý), nicméně základní výbava v podobě hodinek na ruce, švýcarského nožíku a jedné tabulky čokolády, je splněna. Teď to samozřejmě zlehčuji, ale ono se k tomu něco vztahuje, protože život ve Švýcarsku a zahraniční stáž sebou automaticky přináší naučit se několik vlastností: důležitá je tu dochvilnost, připravenost, energičnost. A zároveň být zdvořilý a pokorný, ale to potřebujeme i u nás.

Celý nezapomenutelný pobyt začal začátkem prosince, a to rovnou nezapomenutelně jedním velkým překvapením v SSTH Swiss School of Hospitality v Passuggu. Až budu mým spolužákům vyprávět a říkat jim, že jsem se už každý předchozí večer těšil na to, jak ráno vstanu a půjdu zase do školy, neuvěří. V Passuggu zářila obrovská profesionalita snad ze všeho a z každého. Místní studenti nás vzali pomalu za své, profesoři nám informace předávali s největším zapálením, historickou budovou se zkrátka linula příjemná atmosféra. Exkurze v sýrárně a starém pivovaru v  Appenzeleru byla jen hořko-slanou tečkou celého dobrodružství.

Před Štědrým dnem jsem se rozloučil s Markem a Julií (kamarády z naší poděbradské hotelovky, se kterými jsem se znal jen od vidění a až tady se s nimi poznal a zjistil, jací to jsou skvělí lidé) a odjel do Flimsu. Po osmnácti letech jsem poznal Vánoce bez rodiny a vlastně úplně sám. Štědrý den byl tímto smutný, ale zároveň velkým uvědoměním, jaké hodnoty jsou pro nás v životě ty důležité. Ještě teď si vzpomínám na štědrovečerní koncert v místním kostelíku. Atmosféra byla neuvěřitelná a  budu si ji pamatovat snad navždy. Když se celý kostel rozezněl a  všichni lidé začali spontánně zpívat německou verzi naší známé Tři oříšky pro Popelku.

Čas od té doby rychle plynul. Na práci v horské restauraci jsem si začal pomalu zvykat. S takovým řádem a pořádkem, jaký tu panuje, jsem se ještě nesetkal. Celý personál obědvá u jednoho společného stolu v čele s  panem šéfem, jsou přesně stanovené rozpisy směn a vy nemůžete zůstat ani o minutu déle, i třeba přes to, že po sobě chcete uklidit své sklenky nebo pracovní místo. Každý večer probíhá precizní úklid, v  kuchyni se všechny potraviny vakuují, každá potravina musí být označená datem výroby a následné kontroly. Ve všem je velký pořádek a  naplánovanost.

Ačkoli to může být překvapení, Švýcaři jsou šetřiví a vypočítaví. Mají dobrý smysl pro humor, i když někdy až hodně ironický. Mladí Švýcaři jsou zcestovalí a mají velký rozhled, ale spousta z nich nás vidí pořád v Československu (pořád lépe než jedna Švýcarka s anglickými kořeny, co mě tu přesvědčovala: ČR, to je někde na severu, hodně u  Dánska, nebo blíže k Norsku, ne?).

Můj pobyt ve Švýcarsku se ale pomalu blíží ke konci. Nelituji jediného dne v této krásné zemi, každý den byl plný překvapení a každý den jsem využíval naplno (říkal jsem si, že spát můžu i doma a pokoj 6x6 tam mám taky). Mám tu skvělé přátele z nejrůznějších koutů Švýcarska a  celého světa, mám krásné a už nikdy nezapomenutelné vzpomínky, zážitky s  úžasnými lidmi, spoustu nových názorů a pohledů na svět, mám zkrátka nové místo a novou zemi, kterou rozhodně neopouštím navždy.

Jakub Skýva
https://jasvycar.wordpress.com/

© 2017 Hotelová škola Poděbrady, Komenského 156/7, 290 01  Poděbrady, tel.: +420 322 312 622, +420 325 612 541, e-mail: info@hsvos.cz