Stáž? Chce to kuráž ...=)

Chceš poznat něco nového? Chceš poznat sám/a sebe? Jdi do toho!

Důvodem proč jsem začala přemýšlet o stáži ve Francii byla nepřekonatelná touha udělat něco se svým nezajímavým životem a především jsem se chtěla na nějakou dobu osamostatnit a zjistit, jestli jsem schopná fungovat ,, bez maminky,,=) A naše (vaše) škola  mi to umožnila. Nejprve bylo potřeba uvědomit učitele o tom, že mám zájem o stáž, potom si k sobě sehnat někoho druhého (u mě to byla konkrétně mademoiselle Hanka Turková). Potom jsme vybraly místo a zbývalo už jen sehnat pojištění a způsob dopravy. Nebojte, škola vás podpoří…a nejen finančně!  Potom stačilo jen úspěšně odmaturovat, sbalit celý svůj šatník a vyrazit.

Obě dvě jsme odjely s absolutní nevědomostí, obrovským strachem a znalostí jazyka omezenou na: "Dobrý den, jak se máte?" =)  když jsme dorazily na místo vyzvedl si nás monsieur, který má na starosti stážisty různých národností. No, co vám budeme povídat, když na nás spustil francouzsky, koukaly jsme na něj jak …..zkrátka jak Češky, co jsou poprvé jinde, než doma u facebooku. Když jsme se navzájem představili, pozval nás na oběd, kde jsme s Hankou ochutnaly snad všechno, co jde vylovit z moře. S plnými břichy jsme dorazily do Les Coches, kde jsme zůstaly po celé dva měsíce. Musím se přiznat, že prvních pár dní jsem byla opravdu zoufalá a Hanka tento pocit statečně sdílela se mnou. Našim spolupracovnicím jsme rozuměly každé páté slovo, což bylo při vysvětlování náplně naší práce poněkud velkým problémem,ale obě dvě byly velice tolerantní  a za nedlouho se staly našimi kamarádkami. Stačil jeden týden a francouzština se kvapem začala zlepšovat, kamarádi začali přibývat a práce šla od ruky. Hanka dělala pizzu, jakou žádný Francouz nikdy neochutnal a já, jako servírka rozdávala nenucené úsměvy na všechny strany=) čas od času jsme si připadaly jako na domácí půdě. Každý, ale opravdu každý se k nám choval skvěle. Zažily jsme věci, o kterých se nám ani nezdálo, jezdily jsme na výlety, chodily na koncerty jedné místní kapely a hlavně s nadšením poznávaly slasti místní kuchyně, což se neobešlo bez následků!!=))  Kdybych měla vyprávět všechno, co nás potkalo, tak bych tu strávila mládí,ale stručně: "Byly to naše nejlepší prázdniny za posledních 20 let!"=)

Shrnutí:  Odjet do ciziny je ta nejlepší jazyková škola. Poznání nových lidí vám o mnohé obohatí život.Pokud jste jeden z lidí s nízkým sebevědomím, věřte, že až se vrátíte bude z vás jiný člověk, protože v cizině jedete s čistým štítem.

Nebojte se využít možností, které vám naše (vaše) škola nabízí!! DO TOHO!!=))

Lumíra Přichystalová, Hanka Turková

 

© 2017 Hotelová škola Poděbrady, Komenského 156/7, 290 01  Poděbrady, tel.: +420 322 312 622, +420 325 612 541, e-mail: info@hsvos.cz