Jak chutnají gözleme?
Báječně! Zvlášť když je přímo v autentickém prostředí tureckého Istanbulu připraví tandem z naší školy Krátká-Roubíčková. Dlužno podotknout, že úkol zvládly skvěle. Gözleme jsou poměrně velké placky z kynutého těsta plněné špenátem, sýrem nebo jehněčím masem dle fantazie kuchařky. Majitelka obchůdku, kde se gözleme podávaly, nezaváhala nad naším přáním připravit si své vlastní ani vteřinu a ochotně zapůjčila i svou zástěru a velice úzký váleček. Tím jsme vyřešili záhadu, co jsou a jak chutnají gözleme, ale ještě jsem nevysvětlila, jak se moje kolegyně dostaly do Istanbulu. Toto skoro dvacetimiliónové město (jen tak mimochodem co do počtu obyvatel se vyrovná dvěma Českým republikám) bylo přestupní stanicí naší skupiny na cestě do Nevsehiru v turecké provincii Kappadokie, kde se koncem března konala další schůzka partnerského projektu Leonardo da Vinci o odborném vzdělávání.
Tak jako v listopadu loňského roku v Poděbradech se i v Turecku setkalo 7 týmů, kromě České republiky a tureckého hostitele také účastníci z Litvy, Lotyšska, Francie, Španělska, Dánska a Švédska. Tématem byla spolupráce vládních a místních úřadů při přípravě a realizaci odborného vzdělávání. V rámci pětidenní schůzky jsme navštívili místní odborné školy, veřejné i soukromé. Snad nejvíce nás zaujala chlapecká průmyslovka, kde jsme procházeli elektro dílnami i dílnami na zpracování dřeva a kovů. Studenti měli sice všichni pod pracovními plášti košile a kravaty (!), na druhou stranu dodržování bezpečnosti práce nebylo v této škole asi prioritou, takže mě velmi uklidnilo, když student procházející naší mezinárodní skupinou s kusem horkého kovu v kleštích tento nakonec odložil stranou (aniž by kohokoliv varoval).
To soukromá vyšší odborná škola v Mustafapasha v Ürgüpu nás nadchla už jen vlastním historickým kampusem, který tvořily původní budovy z konce 19. století, příjemné maximálně dvoupatrové stavby s originálními portály a dveřmi. Se stářím budov kontrastovalo mládí školy, která přijala své první studenty teprve v roce 2005. Na škole se učí administrativní obory (bankovnictví, finančnictví, mezinárodní logistika, management civilní letecké dopravy, management hotelnictví a turismu) a tzv. obory technické (restaurování, gastronomie, organické zemědělství, péče o koně). Asistentka ředitele a současně i naše průvodkyně školou ochotně odpovídala na četné dotazy všech účastníků i nabídky případné spolupráce, tak si, milí studenti a studentky, držte palce, ať se spolupráce zdaří. Národní park Göreme v Kappadokii je totiž na seznamu Světového dědictví UNESCO a případné nové kontakty by obohatily stážisty profesně a určitě přinesly i mnoho turistických zážitků.
P.S. Na kurzy turečtiny doporučuji Ing. Krátkou, její metodika je vynikajícííííí!
koordinátorka projektu