Klientela s handicapem

Vyšší odborná škola v Poděbradech nabízí studentům druhého ročníku výběr povinně volitelných předmětů. Jedním z nich je Klientela s handicapem. Na tento předmět jsem se přihlásila, protože těchto klientů stále přibývá a je důležité vědět, jakým způsobem jednat, abychom jim usnadnili pobyt ve službách pro veřejnost.

Spousta z nás si neuvědomuje, jak vzácný dar je být zdravý. Jsou bohužel i tací, kteří neměli to štěstí a jejich tělo nebo psychika postihla nemoc nebo nehoda. Tito lidé často potřebují speciální vybavení a jednání. V předmětu Klientela s handicapem se učíme nejen teorii, ale vyrazili jsme si vyzkoušet, jaký život mají lidé s postižením.

Paní učitelka Seifertová si vypůjčila invalidní vozík a my si vyzkoušeli, jaké to je pohybovat se jako vozíčkář. Na vozíčku jsme jeli nakupovat do obchodního domu. Cesta tam byla velmi náročná - člověk vyvíjí velkou zátěž na ruce, kterými se odstrkuje a také spousta cest a míst nejsou absolutně přizpůsobena vozíčku. Pouhá cesta na nákup dělala spoustě zdravých studentů velký problém. Dalším překvapením pro nás byla neochota kolemjdoucích udělat prostor člověku, který je odkázaný na vozík. Párkrát jsme museli prosit, aby nám lidé udělali místo k pohybu. Nákupní střediska často neberou ohled na lidi s handicapem a ti nemají šanci nakoupit vše, co by potřebovali – např. vrchní regály jsou pro člověka na vozíku absolutně nedostupné, v uličkách přeplněných zbožím nejde projet atd. Potom jsme měli rozhovor s vedoucí prodeje. Ta nám prozradila, že pokud přijde člověk s handicapem do jejich prodejny, měl by mít vlastní doprovod, protože personál mu pomůže jen tehdy, když mají volné lidi.

Kromě invalidního vozíku jsme si také vyzkoušeli, jaké to je pohybovat se po městě jako člověk postižený slepotou. Pouhý přechod ze slunce do stínu dokázal vyvolat zmatek a dezorientovat nás. Navzájem jsme se vedli, abychom do ničeho nenarazili, ale stejně byla chůze venku velmi obtížná.

Po skončení naší exkurze si každý uvědomil, jak těžký život tito lidé mají nejen kvůli jejich handicapu, ale díky zdravým lidem v jejich okolí. Možná by si měli všichni zkusit, jaké to je být alespoň jeden den ,, v kůži těch, co neměli to štěstí“ a snažit se ulehčit svou tolerancí životy jiných.

Neviditelná výstava a pan Potměšil

V listopadu 2011 se studenti 2. ročníku VOŠ v rámci předmětu Klientela s handicapem vydali na Neviditelnou výstavu do Prahy. Výstava je ojedinělá cesta po světě, ve kterém je naprostá tma, a kde se snažíte pomocí svých zbylých smyslů najít cestu ven. Řídíte se výhradně hmatem, sluchem čichem a smyslem pro rovnováhu. Zvláštností bylo, že jsme byli provázeni nevidomým průvodcem, který se ve tmě pohyboval naprosto přirozeně.

Výstava měla dvě části: viditelnou a neviditelnou. V prostoru, kde jsme viděli, jsme si mohli prohlídnout různé předměty a pomůcky pro nevidomé. Další část výstavy byla v naprosté tmě a trvala asi hodinu. Mohli jsme si zkusit, jak se žije lidem, kteří nemají možnost vidět. Zvláštní pro studenty byl pocit, že jim schází jeden ze smyslů a vyvolalo to v nás trochu strach. Mohli jsme si vyzkoušet procházku lesem, kde na nás číhaly různé nástrahy a také jaké to je, když se nevidomí musí pohybovat po rušné ulici nebo jak těžké je objednat si na baru.

Po skončení výstavy jsme se sešli s hercem panem Janem Potměšilem. Ten nám krátce povyprávěl o svém životě a autonehodě, která změnila celý jeho život- zůstal po ní na invalidním vozíčku. Vyprávěl nám, jak se k němu chovají zdraví lidé a jak na ně působí člověk na vozíčku. Pan Potměšil byl celou dobu velmi pozitivní, ačkoliv téma tak veselé nebylo. Zaujalo nás, jak obrovský elán a chuť do života pan Potměšil má.

Jednalo se o opravdu zajímavý a naučný výlet. Děkujeme pí. Seifertové, že nám umožnila poznat svět nevidomých a setkat se s takovým člověkem jako je pan Potměšil.

Návštěva MEYRY

Jako další exkurzi jsme si zvolili firmu Meyra, která se zabývá výrobou invalidních vozíků.

Nejdříve jsme se dozvěděli něco o historii firmy, která sahá až do 30. let minulého století. V roce 1936 jí založil jako rodinnou firmu v malém westfálském městečku Vlotho pan Wilhelm Meyer. Za dobu své existence se vypracovala nejenom k evropské, ale i světové špičce ve svém oboru. Výrobky se vyváží nejen do Evropy, ale i do Asie. Program Meyry obsahuje prodej, servis, výrobu, poradenství a výstavy invalidních vozíků. Mohli jsme vidět menší i větší dílnu, kde se vozíky vyrábějí a pracovníci je zde zkoušejí. Tato exkurze nám dala další poznatky o lidech s handicapem a ukázala, jak důležitá je naše pomoc.

Za 2. VOŠ  Anna Křivská