RAUT 2.C

Pátek 3. dubna je den jako každý jiný, řekl by si člověk, neznalý života na Naší hotelovce. Ale my, mafiáni z 2.C, jsme se již dlouho tohoto dne obávali. Měli jsme spoustu práce s překonáváním všemožných překážek, abychom splnili své sliby a zorganizovali právě v tento den slavnostní raut k příležitosti ukončení naší odborné výuky.

I přes několik hádek mezi námi i učiteli jsme se všichni v našem klanu semkli dohromady a dali jsme se do práce. Sháněli jsme sponzory, tiskli vstupenky, vyráběli kulisy, kalkulovali… nenudili jsme se. Až přišlo čtvrteční odpoledne a všichni, nervózní z toho, co všechno zkazíme, jsme začali zdobit a vyrábět. Všechny přípravy skončily v pátek odpoledne.

Přízemí naší školy se proměnilo v noční ulice Chicaga 30. let. Hosté přicházeli a mezi námi vládla nervozita. Hosté se usadili, a tak mohla začít scénka, představení žáků a proslov paní ředitelky. I přes malé technické problémy jsme první část zvládli a následoval samotný raut. Hosté si mohli nabídnout v místním Casinu některý z cukrářských výrobků, ochutnat pokrmy teplé i studené kuchyni a to vše zapít podle vlastní chuti.

Zanedlouho začal konec této sešlosti. Během tří hodin všechny následky naší práce zmizely, všechno jsme uklidili, odevzdali a z rautu nám zbyly jen vzpomínky, fotky a nahrávky. Ale také upevněný kolektiv a dobrý pocit, že se nám to nakonec povedlo.

Tímto bychom my, obyčejní řadoví mafiáni, chtěli poděkovat naší Al Míše Vrzalové, vedoucí celého rautu, že zkrotila vedoucí kuchyně Páju Jeřábkovou a vedoucí obsluhy Evu Jandovou, které pak mohli krotit nás, neposlušné členy naší velké rodiny.

Dále děkujeme těm, na které jsou i mafiáni krátcí, a to našim bossům z řad učitelů. Paní učitelce Roubíčkové, Bulíčkové, Keclíkové, Koštýřové, panu učiteli Pospíšilovi a naší třídní učitelce paní Součkové. Samozřejmě děkujeme i nejvyšší mocnosti této školy, paní ředitelce Podolákové, která nám umožnila celý raut uspořádat a všem, kteří nám jakkoli pomohli.