Hotelová škola Poděbrady

Hotelová škola Poděbrady

Středočeský krajAEHT

STUDENTI NAŠÍ ŠKOLY POPRVÉ NA KORSICE

STÁŽ NA KORSICE
5.6. – 15.9. 2005
Tomáš Stíbal, 2. VOŠ
Martina Sofroňková, 3. VOŠ

      V průběhu minulého školního roku se naskytla možnost vyjet pod záštitou naší školy na placenou stáž do Francie. Neváhali jsme a hned se přihlásili. V půlce května jsme se dozvěděli, že naší "destinací" bude Korsika. Byl to pro nás nejdřív docela šok, ale postupem času jsme se tam začali i těšit. I přesto, že bylo obtížné najít vhodné spojení, nakonec jsme se 13. června přece jen vydali na náš dlouhý tříměsíční "výlet".

      Cílem naší cesty bylo přístavní městečko Ile Rouse na severozápadě Korsiky, kam jsme dorazili 15. června brzy odpoledne. V přístavu nás přivítal příjemný, korsickým větrem ošlehaný starší pán, náš budoucí šéf. A nám začala krásná tříměsíční stáž plná sluníčka, moře a zážitků, ale také tvrdé práce. Ale pěkně popořádku.

      Příjemným překvapením pro nás bylo setkání s dalším našincem, budoucí kolegyní Míšou z Ostravy. Restaurace Chez Paco, kde jsme pracovali, je pojmenována po svém majiteli a není pravou francouzskou restaurací, jakou by možná člověk na Korsice čekal. Jde o španělskou tavernu, majitelé jsou totiž rodilí Španělé. Šlo o typický rodinný podnik. Pan Paco se jeho manželkou jsou majiteli, jejich dcera je vedoucí kuchyně a zbytek rodiny pomáhá, kde se dá. Díky rodinnému prostředí zde vládne i přátelštější atmosféra. Ostatní personál tvořili lidičky z různých koutů světa – z Francie, Portugalska, z Tunisu a z Alžíru. Ze začátku byl pro nás trochu problém jim rozumět, ale zlepšovalo se to každým dnem. Spolu s Míšou jsme vytvořili dobrou českou partu , drželi jsme pospolu, a to nám pomohlo ustát občasné neshody, pochopitelné v tak různorodém kolektivu.

      Co se týče práce samotné, zrovna jednoduché to nebylo, ale občas to byla i legrace. Tomáš pracoval jako asistent v kuchyni a měl na starost především přípravu předkrmů, aranžování jídel na talíře a výdej. Martina s Míšou pracovaly jako servírky a měly na starost také přípravu dezertů. Vše šlo docela hladce až do 14. července, kdy, jak jistě víte, Francouzi slaví svátek dobytí Bastily. Mnohé z nich nenapadlo nic lepšího, než ho přijít oslavit k nám do restaurace :-) Ten večer nám začala teprve ta pravá dřina. Vrcholem sezóny potom byl srpen, kdy nebylo výjimkou 300 hostů za večer, tj. od cca 19:00, kdy zpravidla přicházeli první hosté, do 23:00, kdy se přestávalo vařit. Tom by mohl vyprávět o večerních směnách ve 45°C vedrech, kdy kuchyň "nestíhala" a hosté čekali třeba i hodinu na obyčejný studený předkrm. A Martina s Míšou na place nevěděly, kde jim hlava stojí, když v jeden moment přišlo třeba sto hostů a ani 20-ti členné skupiny (k jednomu stolu) nebyly výjimkou.

      Koncem srpna se již počet hostů začal snižovat, a tak došlo i na příjemnější věci. Konečně jsme se dostali ven z města poznávat krásy Korsiky a trochu si to začít užívat jinak než pracovně. Náš pobyt se ale pomalu začínal chýlit ke konci a 15. září nám nezbylo než se se všemi rozloučit.

      A co říci závěrem ? Zkušenost k nezaplacení, naše francouzština se rozhodně zlepšila, spojili jsme příjemné s užitečným a pár korunek si také přivezli. Naučili jsme se překonávat i nelehké situace. Jednou z těch nejméně příjemných bylo naše nedořešené pracovní povolení, zřejmě vina agentury Spixit, která nás na stáž vyslala. Nechybělo mnoho a mohli jsme po 14ti dnech pobytu jet zase domů. Díky úsilí všech se ale problém vyřešil a my mohli zůstat. Rozhodně jsme se shodli, že bychom na podobnou stáž jeli znovu, ale možná bychom si tentokrát vybrali jinou zprostředkovatelskou agenturu…