Hotelová škola Poděbrady

Hotelová škola Poděbrady

Středočeský krajAEHT

3. MĚSÍČNÍ STÁŽ VE FRANCII

1.7. – 30. 9. 2005

   Začátkem prázdnin jsem odjela na 3. měsíční stáž do Francie na ostrov, který se jmenoval Ile de Ré. Městečko, ve kterém jsem pracovala a samozřejmě i bydlela se jmenovalo Ars en Ré.
   Pracovala jsem jako servírka v jedné restauraci, která se nazývala „le Bistro de BERNARD“. Tato restaurace je obzvlášť zaměřena na rybí speciality. Měla jsem i možnost nějaké ty rybí speciality ochutnat. Také, že jsem tuto příležitost využila. Ochutnala jsem nejen slávky, ústřice, humra, šneky, ale i langustu a různé druhy ryb.
   Ráno jsme začínali pracovat od 9.30h a končili okolo 15 až 16h. Večer jsme začínali pracovat od 18h a končili kolem 23h. Ale když bylo na večer zamluveno spoustu rezervací, končili jsme i po půlnoci. I když práce byla fyzicky náročná, bavila mě, protože jsme byli mezi sebou výborným kolektivem a během práce jsme si užili spoustu zábavy. To by také nebyla super práce bez ní, že? Pracovali jsme pět dní v týdnu a dva dny jsme měli volno. Také jsem tyto volné dny využila k poznání tohoto malinkého ostrůvku. Během volna jsme se jezdívali koupat na jednu z nejhezčích pláží, která se nazývala „la Conche“.
   Také jsem poznala spoustu památek, různých stánků a obchodů, podívala jsem se i do větších měst, které se nacházely zhruba 20 až 30 km od tohoto ostrůvku.
   Velmi mě zaujalo město St. Martin, které se ještě nacházelo na ostrově Ile de Ré. Mohla jsem zde vidět krásný, velký přístav, historický maják, ale také spoustu obchodů a stánků se symboly St. Martin.
   Druhé město, které mě velice zaujalo, se nazývalo la Rochelle. Toto město se nacházelo za Ile de Ré a museli jsme přejet krásný most, který měřil okolo 3 km. V la Rochelle se také nachází přístav, spoustu pozoruhodných památek a samozřejmě spoustu obchodů, kde koupíte snad cokoli.
   Na závěr bych chtěla říci, že s touto stáží jsem byla velice spokojená. Poznala jsem jejich způsob života, jejich módu, jak se k sobě navzájem chovají, francouzskou kuchyni, ale málem bych zapomněla na to nejdůležitější, na francouzský jazyk! Také jsem zažila spoustu krásných okamžiků, na které budu dlouho a ráda vzpomínat. Nejradši bych se tam vrátila, ale kdo ví, co bude za rok…?

Šárka Neugebauerová IV.D